Také miluju to, jak je David arogantní 🙂 Možná mi to na začátku série trochu vadilo, ale teď si to vyloženě užívám a fandím mu. A vlastně bych byla ráda, kdyby v každém policejním oddělení u nás byl takový David, který si občas ohne zákon ve prospěch spravedlivého (ne vždy ale zákonného) potrestání pachatele.
V knize je spousta témat k zamyšlení, ať už to je třeba otázka morálky, sebeobětování, vzetí vinny na sebe pro záchranu blízkého atd. A hlavně myšlenka toho, že každý je schopen vraždy…

Detektivky od autorky Veroniky Martinkové jsou opravdu jedinečné. Každou knihou zvedá laťku víš a víš. Tím však nechci snížit kvalitu prvních dílů, ba naopak.

Já miluji detektivky, co mají hlavu a patu. Každý krok, každá stopa má svůj důvod a k něčemu vede. Ať správnému, nebo nesprávném směru vyšetřování. Vše je vysvětleno a logicky zanalizováno. Když se některé dveře zavřou jiné se otevřou.
A to detektivky od autorky @veronikamartinkova vše dokonale splňují.
Do toho sice arogantní, ale velmi schopný vyšetřovatel, který je velmi empatický a dokáže se naladit na strunu vyšetřovaného nebo vyslíchaného a když je mu vyčítáno, že někdy jde až přes hranu, tak je dokonalý detektiv. Buď si ho zamilujete, nebo ho nenávidíte, možná i obojí.

Musím se přiznat, že jsem dlouho nečetla tak úžasnou knihu. Do stylu autorky jsem se naprosto zamilovala. Knihu bych nejraději vůbec neodložila. Opravdu mohu toto úžasné dílo jen a jen doporučit. Ještě jednou moc děkuji za možnost si tento příběh přečíst.

Knihy paní Martínkové Vás vtáhnou do děje, nic neděláte a jenom čtete a čtete a čtete…a je půlnoc, konec knihy a můžete jít konečně dělat něco jiného.
V tomto dílu není David tak arogantní jako obyčejně, ale příběh, uf a ještě když se dočtete, že je to podle skutečného případu…
S knihami této autorky nešlápnete vedle.

Další kniha české autorky, kterou jsem si oblíbila a mé nadšení stoupá s každým dalším přečteným dílem. Kniha je rozdělena na dvě části. První asi třetina se věnuje Dominice a vyšetřování její vraždy, která se stala před lety. Druhá část řeší pátrání po Elišce. To, jak autorka obě dívky propojila, mně hodně překvapilo, toto jsem opravdu nečekala. Bylo to napínavé a konec byl velmi smutný. Závěrečná zmínka o případech, které byly inpirací k napsání knihy byly třešničkou na dortu.

Pohřbena zaživa je román, ve kterém se navzdory jeho délce (téměř 600 stran) nebudete nudit ani na chvíli. Postarají se o to opět skvěle napsané postavy, mnohem větší porce klasické policejně-procedurální detektivky či zajímavé a také zneklidňující a občas velmi ponuré zápletky. Díky tomu všemu si uvědomíte známé pravidlo „nic nekončí, dokud to doopravdy neskončí“. Pravdou si nebudete moci být jisti až do posledních stránek. Někdo by mohl při takovém objemu sklouznout do „nastavované kaše“, ale to rozhodně není tento případ. Podle mě jde o jeden z nejlepších autorčiných románů.