Jak v českém prostředí probíhají pitvy

Milí čtenáři,

vítám Vás u dalšího dílu mého Knižního světa, ve kterém Vám poodhaluji zákulisí psaní.

Minule jsem slíbila, že se podíváme na to, co mě osobně překvapilo při získávání informací k policejnímu vyšetřování. A protože jedním z mých největších překvapení byla práce soudních lékařů, rozhodla jsem se s Vámi podělit o tento dílčí úkon při řešení nejzávažnějších kriminálních zločinů.

Ale než se do toho pustíme, mám na Vás prosbu. Na moment se zamyslete a zkuste si sami odpovědět na otázku, jak podle Vás v Česku probíhají pity. Kdo je nařizuje, provádí, kdo se jich účastní. Tedy samozřejmě kromě pitvané osoby – trocha černého humoru na odlehčení. 😊

Jestli nejste velkými příznivci krvavých detailů a teď přemítáte, zda pokračovat ve čtení, můžu Vás uklidnit. Nic explicitního z pitevního stolu Vám představovat nebudu. Fotodokumentace ani videa také nejsou součástí tohoto materiálu. Pokud máte takový obsah rádi, přihlaste se k odběru newsletteru na jiných stránkách. 😊

Tak co? Stačila Vám ta chvíle na to se zamyslet, jak to v našich končinách při pitvách chodí?

Pokud potřebujete ještě pár sekund, dovolím si Vás seznámit se svou laickou představou. Přiznávám, že byla velkou měrou ovlivněna zahraničními seriály, kdy patolog – zcela osamocen – v místnosti s nerezovým vybavením odřezává kousky tělních tkání oběti. To vše za zvuků tónů Smetanovy Vltavy. Pokud je to opravdový „profík“ zvládá u toho ještě obědvat housku se salámem. Jakmile skončí, přijdou si vyšetřovatelé pro informace, jak a kdy oběť zemřela. Toť vše.

Asi už tušíte, že takhle to u nás – a dost možná ani v zahraničí – neprobíhá.

Jak u nás tedy probíhají pitvy?

V našich končinách upravuje způsob a provedení pitev například zákon o zdravotních službách. Ten definuje několik druhů pitev. Pro nás – tedy tento článek – jsou nejdůležitější dvě a rozdíl je hlavně v tom, kdo je nařizuje:

• lékařská (rozhoduje o ní lékař provádějící prohlídku zemřelého)
• soudní (rozhodují o ní orgány činné v trestním řízení – policie, státní zástupce)

Kdo pitvy provádí?

A patolog to – většinou – není, jasný pane. 😊 Ale ono je to trochu komplikovanější.

Zdravotní i soudní pitvy provádějí soudní lékaři.

Zdravotní pitvy jsou nařizovány například u náhlých úmrtí, sebevražd, při podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s užíváním návykových látek apod. Zdravotní pitvu může provádět jeden soudní lékař.

Soudní pitvy se nařizují, pokud existuje podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s trestným činem. Provádějí ji vždy dva soudní lékaři. Hlavně proto, aby nedocházelo k přehlédnutí, opomenutí nebo manipulaci s důkazy. 

Mimochodem soudní pitvu vždy hradí orgány, které ji nařídily, a to včetně nákladů na převoz těla – takže většinou PČR.

Jak je to s těmi patology?

Ti se zaměřují na diagnostiku nemocí pomocí analýz tělních tkání, orgánů nebo tekutin. Určitě víte, co je biopsie. A tušíte, že ji vykonávají právě patologové?

Patologové mohou provádět i pitvy zemřelých, ale nikoli těch, u kterých existuje podezření, že zemřeli násilnou smrtí. Primárně se jedná o přirozená úmrtí osob zemřelých v nemocničních zařízeních.

Mezi oběma profesionály samozřejmě dochází i ke spolupráci. Například v situacích, kdy soudní lékař odebere pitvané osobě vzorky, které na „diagnostiku“ zašle kolegovi patologovi.

Také může dojít k tomu, že se z lékařské pitvy stane soudní. Pokud lékař provádí lékařskou pitvu a zjistí, že smrt nastala v souvislosti se spácháním trestného činu, je povinen pitvu přerušit a neprodleně informovat Policii ČR.

Co přítomnost dalších osob u soudní pitvy?

Může být poměrně hojná. 😊

Už víme, že u ní nebude pouze jeden lékař, ale minimálně dva.

Soudním pitvám je přítomen také policejní vyšetřovatel. Nejen proto, aby měl informace z první ruky, ale také proto, aby od lékaře získal co nejvíc informací souvisejících s trestným činem. Vyšetřovatel většinou bývá na místě činu při nálezu oběti a může tedy soudnímu lékaři přiblížit místo, kde k úmrtí došlo. Výsledkem by vždy mělo být co nejpřesnější určení příčiny úmrtí, mechanismu usmrcení, nástrojů a dalších důležitých poznatků nápomocných pro dopadení a následné usvědčení pachatele.

U pitvy bývá také policejní fotograf, technik a může se jí účastnit i dozorující státní zástupce, který – jak už z názvu vyplývá – dozoruje činnost policie při vyšetřování násilných trestných činů.

Takže práce soudního lékaře – stejně jako kriminalistů – není samostatným úkonem. Vždy jde o komplexní spolupráci více osob z různých oborů.

A nikdo z nich u pitvy neobědvá. 😊

Na závěr pro Vás mám jedno spisovatelské přiznání.

Ač se ve svých knihách snažím o realistické uchopení policejní práci, trocha té fikce je použita při popisu činnosti vyšetřovatelů/operativců. Pokud mé knihy čtete, víte, že David a Hana jsou vyšetřovatelé.

Jenže s vyšetřovateli se to má spíš tak, že řeší tu „právní“ stránku věci. Podávají návrhy, žádosti, vše dokumentují, vedou výslechy. Na základě nashromážděného důkazního materiálu pak mohou dozorujícímu státnímu zástupci podat návrh například na podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu či zastavení trestního stíhání. Abych to shrnula, je to opravdu hodně papírování. 😊

Práce operativců je naopak více terénní. Starají se o shromažďování důkazů, hledají svědky. Jsou jakousi „spojkou“ mezi vyšetřovateli a techniky, kteří provádějí sběr důkazního materiálu na místě činu.

Já jsem se ve svých knihách rozhodla práci vyšetřovatelů trochu „zatraktivnit a zakčnit“, aby nebyla tolik suchopárná. Tak mi to snad odpustíte. 😊

Příště se podíváme blíže na práci vyšetřovatelů a operativců.

Pokud Vás něco zajímá, napište mi na info@veronikamartinkova.cz.

Doufám, že jste se z článku dozvěděli něco nového. 

Přeji Vám krásný podzim plný báječných knih.