Mrtvá budoucnost

Kapitán David Winkler čelí obvinění z vraždy, a je proto postaven mimo službu. Nyní se za pomoci kolegů a rodiny snaží prokázat svou nevinu. Během tohoto pátrání se zaplete do násilné smrti podnikatele. Podaří se mu odhalit vraha i přesto, že již není příslušníkem policejního sboru?

Ukázka z knihy

Přál si, aby to už skončilo. Od okamžiku, kdy spatřil cizího muže stát na chodbě, chtěl teď poprvé zemřít. Jak dlouho už vlastně trvalo jeho utrpení? Pár minut? Hodin? Měl pocit, že celý jeho život.
Pokusil se bolest přehlušit hezkými vzpomínkami – na svého prvního psa, první lásku, svatbu, narození dětí – nefungovalo to. Nemohl přehlušit tu pulzující bolest v pravé ruce. Bolest žeber, která se ozvala, kdykoli se nadechl. Obě ruce měl spoutané za zády, ale už se je nepokoušel z provazů zařezávajících se do zápěstí vysvobodit. Palčivě si uvědomoval, že by tím vyvolal jen další příval bolesti.
Vzdal i snahu volat o pomoc. Zkusil to jednou a vysloužil si zlomeninu ruky. Alespoň to tak odhadoval podle křupnutí, které bylo výmluvnější než rentgenový snímek.
Bylo vůbec možné, aby ten, kdo právě teď prohledával jeho ložnici, jen tak odešel a nechal ho žít? Přál si to víc než cokoli jiného, ale v hloubi duše tomu nevěřil. Ten muž se ani nesnažil skrýt svou tvář. Velmi dobře mu bylo vidět do obličeje. I do jeho nelítostných očí chladných jako kus ledu. Kdyby měl muž s ledovým pohledem v plánu nechat ho žít, maskoval by se. Protože mu muselo být jasné, že by jeho podobu jinak předal policii. To by určitě nechtěl riskovat.
Dovolil si popustit uzdu fantazii a představil si, jaké by to bylo, kdyby přišel na policejní služebnu a identifikoval toho hajzla, co ho tak zmrzačil. Taky by jim tam řekl, že moc dobře ví, kdo za tím vším je. Kdo si tu zrůdu najal a poslal k němu domů.
Udělal to policajt Marián Beneš, co se vozí v černém Volvu XC60 Inscription. I když – bylo to jméno vůbec pravé? A co informace, čím se živí? Už jednou ho instinkt varoval, že by si policajt takové auto nemohl dovolit. Zjevně se nepletl.
Přestal na to myslet, protože se k němu vrátil vetřelec, který se ani neobtěžoval nasadit si kuklu.

Recenze

Centrum detektivky – recenze zde

Komentáře čtenářů

adlen

Pátý příběh oblíbené dvojice vyšetřovatelů a opět pecka.
Vše je krásně uvěřitelné, aktuální. Přesné policejní postupy i třeba práce advokáta či soudce.
Obdivuji autorku, že si knihy vydává sama. Kniha sama o sobě je krásně graficky vyvedená, kapitoly jsou hezky odděleny, to mám ráda. A dokonce uvozeny černou barvou pro ještě větší přehlednost.
Vždycky mě mrzí, že mám rychle přečteno.

(převzato z Databáze knih)

adr.ko

Skvělá kniha a já před autorkou smekám, protože vůbec nechápu, jak se ji podařilo tohle všechno ukočírovat tak, aby to bylo napínavé, zajímavé a uvěřitelné. Už jsem si u autorky zvykla, že se nejedná o klasické detektivky, ale o krimi romány, kde mají velký prostor i vyšetřovatelé. Nejedná se však o bezduché plácání se v jejich životech, ale i tady je zakomponovaná krimi linka, v této knize (a vlastně i předchozích) konkrétně zatažení vyšetřovatele Davida do vraždy.
Skvělá krimi série, kterou doporučuji (ideálně číst od prvního dílu).
Při dočtení mi nebylo dobře z představy, že jsou mezi námi i takto psychicky narušení jedinci…

(převzato z Databáze knih)

megynka

Na knihu jsem se tak moc těšila, že jsem ji zvládla na dvakrát. Styl psaní mi velice sedí a čte se to úplně samo. Krátké kapitoly jsou obrovské plus a obálka se za mě povedla na jedničku.
První kniha začala tak nevinně, jako obyčejná detektivka, ale postupně se z toho vlastně stal příběh o Davidovi a Haně. A já bych nevěřila, jak mě to chytne! Přečíst knihu tak rychle je vlastně strašná škoda, protože co teď?! Ale jsem ráda, že mi Verča potvrdila, že to není jejich poslední společný příběh…
Autorce moc děkuji za tuhle sérii, protože se povedla a opravdu je s každou knihou lepší, jestli to ještě vůbec jde. Vše je tak promyšlené, navazuje to na sebe, kolikrát i já mám co dělat, abych neztratila nit. Těším se na pokračování!

(převzato z Databáze knih)